Pohádka:

Zlá hraběnka na Kaltenštejnu


        K tomuto hradu se váže pověst o zlé hraběnce, která tu prý kdysi vládla. Počínala si tak krutě, že se jí všichni báli a lakotná byla, že by raději s kozou v louži tancovala, než aby někomu odpustila, či dokonce sama něco dala.
       Jednou zastihla na poli matku, která zrovna uspávala své nemocné dítko v šátku, zavěšené v chládku mezi dvěma stromy. Zle se na ni rozkatila, přivolala drába a ten matku od dítěte odehnal na pole. Celý den musela žena pilně pracovat a nesměla  se ke svému dítěti ani přiblížit, ačkoliv plakalo hladem a žízní.
      Taková panská zvůle a bezcitnost poddané rozhořčila. A tak se stalo, že ráno neměli drábi koho pohánět - všichni poddaní, ba i hradní služebnictvo uprchlo a skryli se v hlubokých lesích kolem hradu. Jenom stará služka-jediná na Kaltenštejnu zůstala.
      Když se to hraběnka dozvěděla, velice se rozzlobila. Vztek ji však  sklál k zemi. Těžce se roznemohla, bez cizí pomoci vstát ani z lůžka nemohla. Žádná medicína nepomáhala, hraběnka poznala, že se blíží její konec. Před smrtí ještě služebnou povolala a řekla jí: Sloužila si mi poctivě, posluž mi naposled! Až výjde pohřební průvod s mou  rakví z hradu, vystup na nejvyšší věž a dívej se za ním!! Udělej mi  to k vůli, jinak bych se dostala po smrti rovnou do pekla.
       Služka jí na smrtelné posteli slíbila, že učiní, jak si přeje. Když hraběnka zemřela, sjelo se panstvo z celého okolí. Věrna slibu, který dala své paní, vystoupila stará služka na nejvyšší hradní věž a dívala se na smuteční průvod. Čtyři černo-červení chlapi uchopili rakev, naložili ji na svůj železný kočár, práskli do koní a jeli z hradu k lesu.
      Smuteční hosté se zděsili. Všichni pochopili, že ti čtyři se zlatými lampasy jsou čerti a unášejí hraběnku do pekel. Služka na věži se také lekla, ale dodala si odvahy a dívala se dál, co se bude dít.
      U lesu čerti shodili rakev na zem, truhla se rozbila a z ní vyskočila černá kočka. Rozeběhla se zpět k hradu, čerti za ní. Byli by ji chytili, ale služka na ni volala aby nezabloudila a sotva kočka doběhla za bránu, služka vrata přirazila a čerti museli odejít s nepořízenou.
     Černá kočka potom dlouho žila na Kaltenštejnu. V poledne se prý mění v bílou paní a chová na rukou křičící nemluvně.

                                                                                                     Oldřich Šuléř
                                                                                                     MODRÁ ŠTOLA

                                                                                                        

 

doporučujeme:

 web Rychlebských hor
Logo Rychleby.png
kde příroda léčí
  

Logo_claim_70px.jpg

 

Vlastivědné muzeum Jesenicka.jpg

 

Spirála času Země.jpg

 

Vyhledat v textu

 

Počasí

 

 

http://www.lekarna-vidnava.cz/index.php?nid=6093&lid=CZ&oid=898372

http://www.lekarna-vidnava.cz/index.php?nid=6093&lid=CZ&oid=898374

http://www.lekarna-vidnava.cz/index.php?nid=6093&lid=CZ&oid=898373