Zajímavost 2025 - 2027
Od baroka k secesi aneb rodinný příběh
lékárníků Starých
Vážení návštěvníci našich stránek, virtuální i skuteční klienti a pacienti vidnavské lékárny. Po čtvrt století svých příspěvků jde nyní o poslední zajímavost z mého pera a proto si dovolím být k Vám osobnější a podělit se o lékárnické tradice naší rodiny.
Ve třicátých letech minulého století, za 1.republiky byla moje babička Božena Fialová vdaná za velkoobchodníka v Tovačově a chodívala kolem tamní lékárny, kde se jí uvnitř líbil důstojný klid, vůně bylin a možnost uzdravování a pomoci u lehčích zdravotních problémů díky vědomostem místního lékárníka. Mj. její mladší bratr Oldřich Fiala byl zakladatelem velkodistribuce léčiv v Ostravě fy PHARMOS, která zůstala až do letošního léta jako jediná ze 3 velkodistribucí v českých rukou, nyní však již je majitel ze Slovenska. Zpět však k babičce, která i za druhé světové války spolu s dcerami Jarmilou a Evou chodily občas do lékáren v Olomouci, kde na ně působilo kouzlo dřívějších lékáren. Teta Eva se později stala zubní lékařkou a po srpnu 1968 emigrovala do západního Německa.
Její sestra Jarmila se zhlédla v práci lékárníka a začala v roce 1958 studovat Farmaceutickou fakultu v Brně. Ta však byla v roce 1960 soudruhy zrušena a musela tak dokončit studium v Bratislavě, kde bylo založeno je
diné studium pro celé Československo. V roce 1962 studium dokončila doktorským titulem RNDr. / doktor přírodních věd/. Z Olomouce se již rozvedená babička s dcerami nastěhovala v polovině minulého století do Šumperka, kde v přízemí domu bydlela rodina Starých a s Pavlem Starým si padli hned do oka a byla to láska na celý život /2017/. Pavel Starý dokončil studium na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové 1963 s titulem MUDr./ doktor medicíny/. Po svatbě byl přidělen do posádky v KLATOVECH, kde maminka začala pracovat v krásné barokní lékárně U bílého jednorožce, která byla založena roku 1639 a jedinečné barokní vybavení pochází z roku 1773. Dům stojí na náměstí a od roku 1966 je v něm muzejní expozice, druhá nejkrásnější po kukské barokní lékárně U granátového jablka z roku 1743. Národní kulturní památka hospital Kuks. V obou lékárnách nad vchodem vévodí „roh jednorožce“, bájné bytosti dodávající placebo efekt jedinečnosti daným lékárnám v podpoře a víře v uzdravení. Ve skutečnosti jde o prodloužený zub mořského narvala, ale báje o uzdravujících jednorožcích je více přitažlivá.
Klatovská muzeální lékárna je otevřena přes prázdniny, jinak jen na objednání, Kukská je součástí jednoho ze tří prohlídkových okruhů a navazuje na ni expozice dějin farmacie. Velmi doporučuji i nádhernou zahradu s desítkami léčivých bylin a barokní soubor ctností a neřestí Matyáše Brauna. Maminka v polovině šedesátých let odchází na mateřskou dovolenou a Klatovy jsou místem mého narození. Tatínek v roce 1967 dostal možnost jít na posádkovou ošetřovnu do ZNOJMA, což rodiče velmi rádi uvítali.
Jižní Morava se nám všem vždy velmi líbila, ovšem nebylo nám souzeno dlouho na ní zůstat. Maminka začala pracovat v Nové lékárně v ulici Kovářská 237/19 nedaleko radnice. Je to klasicistní dům z roku 1841, který je také kulturní památkou, ale lékárna obklíčena dalšími novými, již v něm asi deset let není. Přišel 21.8 1968 a po nadějném jaru přišla tuhá normalizace. Tatínek při prověrkách v roce 1970 odmítl podepsat protokol o „přátelské bratrské pomoci vojsk Varšavské smlouvy“ a byl za to vyloučen z armády a naše rodina poslána do Sudet. Ve Znojmě se ještě stihla narodit moje sestra Eva, která se stala posléze farmaceutickou asistentkou v lékárně Jesenia v Jeseníku. Než vojáci našli za tatínka náhradu, trvalo to přes dva roky, a na jaře 1973 bylo v okrese Šumperk /kde pořád bydlel můj dědeček s tatínkovým bratrem a jejich rodinami/ potřeba dosídlit místo lékaře a lékárníka ve Starém Městě pod Sněžníkem nebo Vidnavě.
V březnu 1973 po obhlídce drsného horského prostředí Starého Města pod Sněžníkem se díky mírnému klimatu Slezské Hané, podobnému Znojmu, rozhodli pro VIDNAVU, kam jsme se v listopadu 1973 přestěhovali. Prázdné měštanské domy mizely pod koly buldozerů. Příchod sem pro mne znamenal zásadní změnu prostředí a ještě pár let mi trvalo, než jsem pochopil, proč jsme museli odejít z jihu na sever. Lékárna stejně jako dům a celé místo byly 28 let od nuceného vysídlení Němců velmi zanedbané. Díky elánu, energii a kontaktům maminky se v letech 1976-1979 podařilo restaurovat vzácný secesní interiér lékárny a její citlivou modernizaci, stejně tak socialisticky nechat opravit přední a boční stranu domu na náměstí i do ulice s modernizací bytů nad lékárnou.
Začátkem 80. let jsem absolvoval gymnázium v Jeseníku a poté se rozhodoval mezi profesemi rodičů. Po tatínkově doporučení jsem se rozhodl studovat Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové, která vznikla v roce 1969, když se ukázalo, že jediné studium v Bratislavě pro celou republiku a 800 lékáren je nedostatečné. Díku nádechu Jara v roce 1968 se ještě stihlo založení díky usilí profesorů původně z Brna. Po absolvování fakulty jsem nastoupil na roční vojenskou službu do Plzně a v jejím průběhu získal doktorát z farmacie / PharmDr./. Velitel útvaru mi tehdy řekl: „když už jsi doktorem, budeš dělat doktora na ošetřovně“, dosud jsem tam byl jako „lapiduch“. Původní lékař odešel na civilní službu a tak jsem do začátku devadesátých let vstoupil nejen ze socialismu do kapitalismu, ale i s řadou výjimečných zkušeností. V roce 1992 jsem složil atestataci, která nás opravňuje pracovat bez dozoru vedoucího lékárníka. Z osobních důvodů jsem několik let pracoval v nemocniční lékárně Vojenské nemocnice Olomouc. Po nabídce rodičů odcházejících do důchodu jsem před třiceti lety přijal možnost převzít jejich lékárnu ve Vidnavě a po roce spolupůsobení, jsem zde oficiálně 1.1.1997 začal působit. V Olomouci se nám po svatbě s PharmDr. Marii Starou-Heřtovou narodila dcera Petra, která vystudovala střední a vyšší zdravotní školy v Šumperku i Olomouci. Po úspěšných stážích v Miláně, pracuje nyní mnoho let jako zdravotní sestra v tamní soukromé nemocnici.
Po svém návratu na Jesenicko jsem převedl lékárnu do třetího tisíciletí, opravil tentokráte celý dům i byty v něm včetně hospodářské budovy a prostor kolem nich. V roce 2000 se nám narodil syn Vojtěch. To byl poslední krásný rok na 18 let dopředu. Exmanželka pracuje v lékárně ve Zlatých Horách.
30 let jsem majitel i lékárník v jedinečné secesní lékárně poskytující plnohodnotnou lékárenskou péči občanům Vidnavy i přilehlých obcí a stovkám turistů ročně. Ukazuji její historickou výjimečnost od roku 1769. Novorenesanční dům na náměstí byl dokončen v roce 1873 a jsme tak movitou i nemovitou Kulturní památkou. Čtvrt století je mojí pracovní oporou paní Jaroslava Pesselová, kdy se společně snažíme Vám, našim pacientům i klientům či turistům v této krásné, ale odlehlé lokalitě pomáhat při zlepšování Vašeho zdravotního stavu zajišťováním léčiv, jejich přípravou, zdravotnickými pomůcky i odbornými radami, které jsou více než „akcičky, slevičky, kartičky“ neb u nás jste ve zdravotnickém zařízení a ne v obchodě! Jako rodinná lékárna pracujeme dle svého nejlepšího vědomí a svědomí pro Vás a vážíme si Vaší důvěry.
V roce 2018 se ke mně a do Vidnavy vrátil syn Vojtěch, který zde chce žít a pracovat. Jde o naprostou výjimku z pravidla útěku do velkých měst za penězi i kulturními a společenskými vymoženostmi. Reinvestuje do domu, který potřebuje opět po desetiletích mnoho dílčích oprav a končí poslední semestry Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Příští rok se bude rozhodovat, zda bude 12 tou generací vidnavských lékárníků v řadě od léta 2027 neb najde uplatnění jinde a já odejdu do důchodu jako poslední lékárník v řadě. Přál bych si, abych mu mohl předat klíče tak, jako mě maminka v roce 1996 se slovy: „v nejlepším odcházím a můžu se věnovat sama sobě a Pavlovi.“. Kéž nás nezdraví a finance za hranou nestáhnou do jenom muzeálního provozu!!! Děkuji všem za podporu, kterou vidíme a cítíme!
Na počest památky rodičů i úcty k předchozím generacím mé rodiny i italských, německých a českých lékárníků ve Vidnavě zapsal 29.9.2025
PharmDr. Vít STARÝ
použité foto klatovské lékárny (1+2) převzato ze stránek MÚ Klatovy, foto lékárny Kuks ze stránek hospitalu Kuks.
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO