Zajímavost na jaro, léto a podzim 2003
Zpět na zajímavosti

Z Vidnavy na Ostrovní hory                            Mapa trasy (klikněte pro otevření)

Pro letošní hlavní turistické období Vám mohu doporučit při Vaší případné návštěvě Jesenicka málo známou turistickou zelenou trasu (modrou cyklotrasu) mezi Vidnavou a Plavným potokem (7 km).

Trasa začíná na místním nádraží, které pamatuje období, kdy zde před válkou železnice pokračovala do tehdejšího Německa. Dnes je u nás konečná, ale jsme rádi, že vlaky jezdí aspoň na jih, když už ne na sever. Na letošní rok se plánuje výstavba nové asfaltové silničky na kilometr vzdálený hraniční přechod pro pěší a kola. Přes náměstí a městskou památkovou zónu cesta pokračuje kolem řeky Vidnávky, která dala obci jméno (čistá voda - vidno až na dno) do chatové osady Habina, ležící na pokraji lesa Bažantnice. Na dohled je také koupaliště ve Velké Kraši, které v horkých letních dnech bývá vyhledáváno stejně jako přírodní koupání v místních zatopených lomech.

Rychlebské hory

Rychlebské hory jsou pohraniční pohoří, po jejich hřbetu probíhá hranice s polským Kladskem. Část pohoří, která je na polské straně, se nazývá Góry Zlote, podle někdejší těžby zlata v této oblasti. Jak je vidět z přiložené mapky, kolmo k hlavnímu hřbetu pohoří probíhá tak zvaný Sokolský hřbet. Na našem území sousedí Rychlebské hory s Hrubým Jeseníkem a s Kralickým Sněžníkem. Nejvyšší hora je Smrk (1125 m n. m.), průměrná výška je 644,7 m.

V úseku mezi Bílou Vodou a Vápennou jsou Rychlebské hory proti svému podhůří omezeny velmi nápadným svahem, vysokým až 700 m. Je to názorný příklad zlomového svahu. V zemské kůře tu probíhá důležitý zlom, podle kterého v nejmladším geologickém období vystoupily Rychlebské hory asi o 500 m, a tento zdvih pokračuje dodnes. Rychlý výzdvih pohoří zapříčinil hluboké zařezání vodních toků.
Údolí mají příkré svahy a dosahují hloubky až 250 – 300 m.

Rychlebské hory za Vidnavou

Rychlebské hory jsou turisty poměrně málo navštěvované. To ovšem neznamená, že by neměly svůj zvláštní půvab, spíše naopak. Přispívá k němu náhlý přechod z roviny do horského reliéfu, hluboká strmá údolí a také to, že ani nejvyšší polohy nejsou zcela souvisle zalesněny. Lesy nejsou výhradně smrkové monokultury, na řadě míst se například zachovaly květnaté bučiny.

Alespoň ve stručnosti se teď zastavíme u některých turistických zajímavých míst Rychlebských hor. Asi půl hodiny cesty od Javorníka začíná romantické Račí údolí, dlouhé asi 6 km. Po cestě údolím můžeme krásně pozorovat, jak se příroda mění od nížiny až po hlavní hřbet pohoří. Blízko horního konce údolí roste u cesty jeden
z nejmohutnějších a nejstarších buků na severní Moravě, jehož stáří se odhaduje na 300 let. Na levém (zadním) svahu nad Račím potokem je ukryta zřícenina hradu Rychleby, který dal celému pohoří jméno. Dá se k němu přijít po značce z údolí nebo od zámku v Javorníku. Rychleby byly postaveny asi ve 13. století, avšak již v 15. století byly pusté. Zřícenina, kterou dnes vidíme, je umělá, byla postavena v romantickém duchu na počátku tohoto století. Materiál však je z části původní, zejména cenné jsou gotické kamenické fragmenty ze slezské žuly. Jinak je hrad postaven z místní ruly, stejné, jaká tvoří i nedaleké skály zvané Čertova kazatelna.

Bývalá obec Zálesí u Javorníka, která dnes slouží rekreačním účelům, je zajímavá hlavně z geologického a minerálního hlediska. Na dolním konci obce jsou zbytky hald opuštěných uranových dolů, které byly prvořadým nalezištěm nerostů (je odtud popsáno skoro 90 nerostů). Nad posledními domy v Zálesí na samé státní hranici je jiná geologická zvláštnost: opuštěný lom v jediném výskytu čediče v této oblasti. Zde připadlo Československu úmluvou z roku 1959 na úkor Polska 12 árů plochy, protože stará hranice vedla lomem. Nad lomovou stěnou se naskýtá pěkný výhled do Kladska.

Západně od Bílé Vody, v oblasti bývalého hostince Na vyhlídce u státních hranic, je možné si asi z dvoukilometrové vzdálenosti prohlédnout polské město Zlaty Stok (německy Reichenstein, česky zvané též Rychleby). Toto staré horní město bylo v celé Evropě proslulé těžbou zlata, které se zde dolovalo pravděpodobně již v 10. století, a byla v něm i mincovna. V novější době se zde těžila hlavně arzénová ruda.

Krásným zážitkem je návštěva přírodní rezervace v Rychlebských horách, Nýznerovských vodopádů. Nejsnáze se k nim dostaneme po značce ze Žulové. Přesně vzato nejsou to vlastně vodopády, nýbrž soustava kaskád o celkové výšce asi 13 m v soutěsce Stříbrného potoka. Jsou vyvinuty těsně nad soutokem s Bušínským potokem, z čehož je zřejmá i hlavní příčina jejich vzniku. Je to snížená erozní schopnost Stříbrného potoka nad soutokem, která nestačí vyrovnat erozi spojených potoků. Existence vodopádů je důkazem dosud nevyrovnané spádové křivky vodních toků, což zase svědčí o rychlém zdvihu hor v nejmladší geologické době. Budeme-li pokračovat po značce od vodopádů nahoru, dostaneme se do nejvýše položené části pohoří s nejvýšší horou Smrkem. Na jeho svahu se rozkládá jediné větší rašeliniště v Rychlebských horách. Z nedaleké Lví hory (1040 m n. m.) je pěkný rozhled na střední část Rychlebských hor.

                                                                                                                                                                                                                                        
                                                                                    PharmDr. Vít Starý